Home         Cesta kolem světa 2016
Balkán:   Bulharsko  Turecko
 Albánie
Skandinávie:  Finsko  Norsko  Švédsko 
Pobaltí:   Litva  Lotyšsko  Estonsko

Austrálie
  
Singapur   Thajsko   Japonsko 
Cesta kolem světa za 22 dní


Malajsie

Vlajka Malajsie
 
 

                                                                                    Honza Hanus © 2018     cestujteseznam.cz

 
Jak z letiště KLIA do centra
 
Přeprava mezi Kuala Lumpur a Singapurem
 
Co určitě vidět v Kuale Kumpur

Ve vlaku "Rakyat Express"                     
 
Na hranicích Singapur-Malajsie jsme nasedli do vlaku, který nás měl za 7 hodin dopravit do 330 km vzdálené Kualy Lumpur.  Rozjeli jsme se zády ke směru jízdy, proto jsme si přesedli do druhé poloviny vagónu, kde se sedělo ve směru jízdy. Vzápětí nad námi stál průvodčí. Podali jsme mu jízdenky vytištěné už doma na papír A4, chvíli si je prohlížel, proštípl a orazil.
Na první zastávce přistoupila paní s místenkou právě na naše nová místa. Než jsem se zmohl na slovo, zaktivizovala všechny průvodčí a ti nás hned vyprovodili zpět. Zase jsme jeli zády ke směru jízdy a hlavu jsem si mohl vykroutit, jak jsem stále nahlížel dopředu. Vlak sotva dosahoval úrovně druhé třídy a jel strašně pomalu.
 
Vlak projížděl tropickým pralesem   Povrchová těžba rud s obsahem cínu   Skromná obydlí zemědělců
 
Trať vedla většinou pralesem a dlouhé kilometry se za okny míhaly samé palmy. Sem tam se objevila otevřená krajina, které dominovala červenohnědá barva půdy a když u trati stálo pár domků, náš Rakyat Express tam vždycky zastavil. Nastoupili snědí Indové s nákupem, vystoupila paní se slepicemi. Nastoupila školní třída: Muslimské dívky se zahalenou hlavou, kluci v bílých, nažehlených košilích a všichni působili příjemně a upraveně. Jako jediní běloši ve vlaku jsme se odlišovali a cítili pohledy cestujících, kteří si nás po očku prohlíželi. Vlakem neustále procházela uklízečka s lopatkou a smetáčkem a pokaždé na nás zvědavě hodila pohledem.
 
Zde zastavuje Rakyat Express   Škola jede na výlet   Ve vagónu
 
Venkovní krajina sálala rozpálená tropickým sluncem, ale ve vagóně jsem se drkotal zimou. Navlekli jsme si nejteplejší oblečení, protože se klimatizovalo pod 20 stupňů. Dvě Malajky na sedadlech před námi si přes sebe přehodily deku.
Konečně jsme se v podvečer dokodrcali do Kualy Lumpur. Vlak zastavil vedle betonové zdi, skoro nikdo nevystupoval a nabyl jsem dojmu, že jsme na zastávce na předměstí. Seděli jsme proto dál. Když po chvíli začal průvodčí zavírat dveře a pískat, moje pochybnosti se zvětšovaly, popadli jsme baťohy a spěšně vyskočili na nástupiště. Vzápětí se vlak rozjel do Bangkoku.
 
V ulicích to naplno žilo
Za rohem jsme objevili obrovskou nádražní halu „Sentral“ plnou lidí a prodírali jsme se davem. Už ráno nám jeden Číňan doporučil, abychom v Kuale nenosili tašku přes rameno, protože nám ji někdo strhne. Batůžky doporučil nést na břiše před sebou a držet rukama. Zloději prý jdou hlavně po cestovních dokladech, protože na ukradené pasy se dostanou do zemí, kam by je jinak nepustili. Batůžky jsme si přehodili před sebe na břicho a prodírali se davem lidí v podchodech a nadchodech.
 
Kuala Lumpur - centrum   Kuala Lumpur - centrum   Kuala Lumpur - centrum
 
Na přechodech jsme se rozhlíželi na všechny strany, protože auta jezdí vlevo a jejich řidiči příliš nehledí na barvu na semaforu. Motorky se zjevovaly nečekaně ze všech stran i na chodníku a chodci hromadně přecházeli na červenou.
 
Monorail - lepší než autobus nebo tramvaj
Brzy jsme našli mimoúrovňovou konečnou stanici monorailu „Sentral“. Monorail nás vezl po kolejové dráze na sloupech deset metrů nad zemí, z nadhledu jsme pozorovali dopravní chaos pod námi a rychle jsme překonávali křižovatky, staveniště a řeky. Kačka se dala do řeči s mladou dívkou, která nám poradila, kde vystoupit, a věnovala nám podrobnou mapu Kualy Lumpur.
 
Koleje monorailu vedou deset metrů nad zemí   Monorail přijíždí do stanice
 
Jízda monorailem stojí podle vzdálenosti 6 – 12 Kč. V automatu s dotykovou obrazovkou jsme zadali cíl, zaplatili, automat nám vrátil drobné a vypadlo malé plastové kolečko – žeton s čipem. Jeho přiložením k turniketu se otevřel vstup a při výstupu jsme žeton vhodili do turniketu, který porovná zaplacenou částku s výstupní stanicí a vypustí Vás ven. Žetony neustále kolují, papírové jízdenky se nemusejí tisknout, jízda načerno je vyloučena, všude stojí ochranka a dbá na dodržování pořádku.
Nástupní místa některých stanic monorailu jsou učiněným labyrintem a dvakrát nám jízdné propadlo, když jsme v placeném prostoru nenašli naše nástupiště a museli vyjít ven hledat jiný vchod. Na pravém obrázku nahoře v dálce je patrná stanice monorailu.
 
                   Booking.com


Hotel s pěti hvězdičkami bez vchodu

Díky nízné cenové hladině v Malajsii jsme si poprvé v životě mohli dopřát pětihvězdičkový hotel. Stál méně než tříhvězdičkový vybydlený hotel v Evropě!
Budovu jsme nejdřív obešli dokola, ale vchod jsme nikde nenašli a portýr nás poslal po šikmé rampě do suterénu, kam vjížděl jeden taxík za druhým. Ukázalo se, že hotel nepotřebuje mít vchod, protože hosté se dopravovali zásadně taxíkem až k recepci. Naše bledé tváře a baťůžky na břiše nás naprosto odlišovaly od všech hotelových hostů, kterým kufry z taxíků vynášeli zřízenci ve stejnokroji. Ale i nám se klaněli a otvírali dveře, což jsem jinde nezažil. Třípokojový apartmán v 19. poschodí hotelu Swiss Garden Rezidence měl prosklenou stěnu od podlahy až ke stropu a když jsem si stoupl těsně před sklo, otevřel se mi nádherný výhled (obrázky). V noci jsme si zaplavali v hotelovém bazénu (voda 30, vzduch 30). Hotelovou saunu jsme nevyužili, protože samotná Kuala Lumpur je jedna velká sauna.
 
 
Pohled z 19. poschodí ve dne   Pohled na Kualu Lumpur při bouřce v noci
Jde o stejný záběr ve dne a v noci. Na obou obrázcích vlevo nahoře je patrná 421 m vysoká televizní věž Menara.  Pravý obrázek byl pořízen o půlnoci při bouřce, když blesk prosvítil mračna. Vpravo - bíle zářící věže Petronasu.  
 
Stravování v Kuale
Snídaně v hotelu si budu navždy pamatovat jako gurmánské svátky. Z prostřených švédských stolů jsme ochutnali, co se dalo - desítky neznámých jídel a nápojů. Kuchař před námi usmažil z kynutého těsta indickou placku a ukázal nám, jak se kousky placky trhají a namáčejí ve speciálních omáčkách. Naši předlouhou snídani pokaždé zakončila kávička s indonézskými zákusky při posezení na terase. Kéž bych takto mohl snídat každý den před cestou do práce!
Přes den jsme jedli, kde se dalo, a tekutiny jsme doplňovali z kokosových ořechů. Prodavač v ořechu mistrně vyseká zubatý otvor a vsune do něj slámku.
 
Pouliční prodavač kokosových ořechů   Teplá šťáva z kokosového ořechu ve vedru neosvěží


Co určitě vidět v Kuale Lumpur:

 
1. Věže Petronas  
2.
Batu Caves
 
3.
Bukit Bintang  
4. náměstí Merdeka 

 
Věže Petronas
Úmysl dojít pěšky k dominantě města - věžím Petronasu jsme už skoro vzdali, ale narazili jsme na klimatizované koridory pro chodce. Nad ulicemi na desetimetrových sloupech vedou dlouhé prosklené chodby pro rychlý přesun v příjemném chládku. Začínají za pasáží vedle obchodního domu PAVILON, jdete vysoko nad křižovatkami, nad ulicemi, máte rozhled a na důležitých rozcestích sjedete eskalátorem na ulici, do haly hotelu nebo doprostřed obchodního domu.
 
Klimatizovaný mimoúrovňový chodník   Klimatizovaná chodba pod centrem Kualy Lumpur
 
Šipky k Petronasům nás svedly do široké podzemní chodby, jejíž konec se před námi ztrácel v nedohlednu. Cítili jsme se bezpečně, protože lidé vypadali civilizovaně a potkávali jsme hodně policistů v uniformě, doslova na každém rohu.
Podzemní chodba vyústila v obrovském obchodním centru SURIA přímo pod věžemi a když jsme vyjeli po eskalátorech na ulici, nadchla nás krása stříbřitě nasvícených monumentálních věží. Jejich nádherně osvětlené okolí s fontánami a vodotrysky vypadalo potmě kouzelně a každému bych přál to vidět a zažít.
 
Kuala Lumpur City Centre - KLCC   Věže Petronas a Měsíc
 
Oba mrakodrapy „Petronas Twin Towers“ sahají 452 metrů vysoko a kolem roku 2000 držely světové prvenství jako nejvyšší budovy světa. Ve 42. poschodí se budovy propojují mostem přístupným veřejnosti, ale na vstupenky se čeká v řadě i několik hodin.
 
Přízemí věží Petronas   Před věžemi Petronas
 
Další den jsme k odpočinku využili nádherný park za věžemi. Zeleň pečlivě udržují, vytrhávají plevel, je zde čisto a nikdo si nedovolí odhazovat odpadky. Na pořádek dohlížejí policistky v muslimském šátku a když si třeba jen lehnete na lavičku, nelíbí se jim to a už jdou po Vás.
 
Věže Petronas    V centru Kualy Lumpur před věžemi Petronas   Brouzdaliště v KLCC
 
V brouzdališti jsme se brouzdali po kolena ve studené vodě a opodál u umělého vodopádu jsme našli příjemný chládek. V poledne se na slunci nedalo vydržet, teplota přesahovala 35 stupňů a lidé se koncentrovali v altáncích a ve stínu stromů. 
 
Park v centru Kualy Lumpur   Vodní plochy v centru Kualy Lumpur

V centru Kualy Lumpur. Ryby nejsou živé.   Vodopády, vodotrysky, fontánky a vodní plochy v centru Kualy Lumpur
 
Věže v Kuala Lumpur
○  Petronas Twin Towers - dvě stejné věže v polovině propojené – výška 452 m 
○  Menara - TV věž na kopci – sloup 421 m (nahoru jsme nevyjeli - předražené vstupné) 
○  Warisan Merdeka Tower = KL118, 635 m, 118 poschodí, ve výstavbě, dokončení 2020
  Tun Razak Exchange (TRX) -  komplex mrakodrapů finančního centra, jih města, ve výstavbě

Pod jižní částí Kualy Lumpur se nachází jedinečný tříúrovňový tunel (Smart tunel) o průměru 13 metrů a délce 9,7 km pro odvod dešťové vody z centra při lijácích (spodní patro) a pro dopravu (střední a horní patro).

 

Vlakem do Batu Caves
V metro-vlaku jsem se hned stal centrem pozornosti, ale proč? Zahalená muslimka, které jsem viděl jen oči a proužek čela, mi něco gestikulovala, a další ženy na mne upíraly upřené pohledy. Chvíli trvalo, než mi to došlo: Ocitli jsme se ve vagónu vyhrazeném jen pro ženy, který byl sice zvenku zřetelně označen, ale vevnitř při průchodu propojenými vagóny jsme si to neuvědomili.
 
Tento vlak jezdí napříč Kualou Lumpur od jihu k severu   Zákazy: kouření, konzumace jídel a pití, odhazování odpadků, lepení žvýkaček, zákaz líbání, převážení nebezpečných věcí (kanystry), zákaz převážet zvířata
 
Metro-vlak poskytuje vysokou úroveň přepravy – všude bylo naprosto čisto, hodně světla, bezpečno, na stropě všude kamery. Ikony informovaly o sedmi zákazech – například o zákazu líbání (na obrázku třetí zprava). Na monitorech se zobrazovaly názvy zastávek, displeje přinášely zprávy a předpovědi počasí. Uličkou se dalo přehlédnout přes propojené vagóny až na druhý konec vlaku 100 metrů daleko. Za pouhých 10 Kč jsme projeli napříč Kualou Lumpur a vystoupili jsme na severním předměstí přímo u jeskyní Batu Caves.
 
Toto místo musí každý návštěvník Kualy vidět. Nejdříve přijdete před mohutnou pozlacenou sochu Lorda Murugana (božská postava uctívaná v jižní Indii, na Srí Lance a v Malajsii).
 
Pozlacená socha "Murugan" v Batu Caves na okraji Kualy Lumpur   v Batu Caves
 
Železobetonová socha pokrytá zlatým nátěrem měří na výšku 42 metrů. Vlevo za sochou jsme stoupali po strmém schodišti (272 schodů), kde skákaly opice a hleděly, co by komu sebraly. Statný drzý opičák vyrval svačinu z ruky lidem před námi. Velkých opic jsme se trochu báli a obloukem je obcházeli.
 
Schody v Batu Caves   The Stairs and Monkeys in Batu Caves
 
Na vrcholku schodiště jsme se ocitli u vstupu do obrovské hinduistické svatyně schované v jeskyních. Tři propojené jeskyně měří na délku 400 metrů, na výšku 100 metrů.  Do těchto monstrózních prostor se při hinduistických svátcích vejdou desetitisíce lidí.
Ze stropů kape voda a do ticha svatyně kokrhají kohouti, kteří tu vyzobávají kokos z rozbitých kokosových ořechů. Do zadní jeskyně přichází denní světlo shora průrvou ve skále a působí to hodně mysticky. Pomalu jsme prošli kolem oltářků, svatyň a kiosků s pěknými suvenýry.
 
Batu Caves - Batu jeskyně    Batu Caves - Batu jeskyně
 

Bukit Bintang - centrum
Podél ulic se střídají obchodní domy evropského typu se skromnými asijskými obchody. Zboží stálo stejně jako u nás, sem tam něco překvapivě málo a prodavači se ani příliš nesnažili. Mladé Malajky lákaly hosty do masážních salónů na masáž chodidel, nadšenci seděli na kraji chodníku s nohama v lavóru a dravé rybky jim okusovaly kůži. Burácející motorky se proplétaly mezi lidmi na chodníku, město hlučelo, vonělo desítkami vůní a naplno žilo. Potkávali jsme šikmooké Číňany, zahalené muslimky a Indy ozdobené červenou tečkou mezi očima.
 
Kuala Lumpur - Bukit Bintang   Kuala Lumpur - Bukit Bintang
 
Kvůli vedru by se dal očekávat čilý noční život, ale kupodivu po 20. hodině znatelně ubylo lidí v ulicích a mnohé obchody zavřely. Když ruch ulic utichl, neustále k nám doléhal neustávající hukot a vypozorovali jsme, že jeho zdrojem jsou tisíce klimatizací zavěšené na stěnách domů. V místních novinách jsem se dočetl, že na klimatizaci se v Malajsii spotřebuje 47 % elektrické energie.


O Malajsii

Malajsie má rozlohu i počet obyvatel přibližně 3x větší než ČR. Patří k rychle se rozvíjejícím asijským zemím. V hlavním městě Kuala Lumpur (1,6 mil.obyv.) je rozvoj dobře znatelný, hodně se staví a lidem se daří lépe. Průměrný výdělěk se pohybuje v přepočtu kolem 15.000 Kč měsíčně a cenovou hladinu mají mírně nižší než u nás. Malajsie se řadí k největším producentům palmového oleje a kaučuku na světě. Město Kuala Lumpur zbohatlo díky prodeji cínu, který se v okolí těží.
 
Ralax zóna v centru Kualy Lumpur   Park v centru Kualy Lumpur
  
      Klidné odpočinkové zóny se v Kuale Lumpur nacházejí v centru v těsné blízkosti nejatraktivnějších míst.
 
Park v centru Kualy Lumpur   Park v centru Kualy Lumpur
 
Mnoho Malajců mluví anglicky a nebyl žádný problém se tam domluvit. Nápisy v ulicích jsou psány podle anglické výslovnosti:  Bas (autobus), Polis (policie), Sentral (central). Malajský národní jazyk má tolik nářečí, že Malajci při hovoru mezi sebou dávají někdy přednost angličtině. 
 
Vánoční výzdoba v tropech   Reklama Škody auto v centru Kualy Lumpur (vlevo nahoře)
 
Na vánoční výzdobu téměř na rovníku při tropických teplotách (v polovině listopadu) se jaksi nedalo zvyknout. Ve výlohách visely baňky a obsluhující personál v nejednom obchodě nosil červené čepičky podle Santa Klause. Na pravém obrázku si všimněte v levé horní části reklamy na Škodu auto.


Do Kualy Lumpur letecky
Přímý let z Evropy trvá 12 hodin. Před přistáním spatříte nekonečné palmové háje táhnoucí se od obzoru k obzoru, doslova miliony palem, a pak už se rozhlížíte po nádherné moderní letištní hale
KLIA - Kuala Lumpur International Airport. V jednom místě přiléhá k oknům haly tropický prales a když těsně přistoupíte, máte bujnou vegetaci na dosah ruky - zatím ještě bez komárů a bez vlhkého vedra.
Po přistání se cestující z mezinárodních linek obvykle přemisťují mezi oběma terminály vláčkem, který jezdí automaticky a nikdo jej neřídí. Protlačte se do prvního vagónku úplně dopředu a můžete natočit podobné záběry, jaké jsou na youtube.

 
Jak z letiště KLIA do centra
Autobusem 
-  za 12 ringgitů se trmácíte přes hodinu, často se zastavuje, cestuje hodně cestujících, není kam odložit zavazadla.  Ringgit = MYR = MR = přibližně 5,50 Kč.
Vlakem
- Z terminálu 1 vyjíždí pohodlný rychlovlak "KLIA ekspres", za čtyři minuty staví v terminálu 2, pak už uhání bez přerušení a za 28 minut vystoupíte v centru ve stanici Sentral. Zpáteční lístek stojí 100 MR, jednotlivá jízda 55 MR (2018). 
Taxíkem
- Doveze Vás do hotelu a výhoda spočívá i v pevné ceně bez rizika ošizení. Před východem z letiště taxíka dopředu zaplatíte u přepážky "Airport LIMO", kterou nemůžete minout. Zahalené muslimky chtěly znát počet osob, ukázat velikost kufrů a zaplatit 74 MR (400 Kč). Při východu z klimatizované budovy dostanete pecku do obličeje, jako když Vás ovane vzduch ze sauny - zalapáte po vzduchu, přimhouříte oči a předstíráte, že se nic neděje, na tropické vedro se však dá rychle zvyknout.
Z lístku jsme vyčetli, že máme nastoupit "at Door 3". Minuli jsme taxíky u jedničky, u dvojky, u trojky nám ochotný taxikář naložil kufry a už s námi frčel blízko známého motocyklového okruhu SEPANG po rychlostní silnici do centra. Po 45 minutách jsme vjeli dovnitř do našeho hotelu a vystoupili v klimatizované hale deset metrů od recepce.

 
Kuala Lumpur - Singapur
Vzdálenost 330 km mezi oběma městy jsem v minulosti překonal letadlem, vlakem a párkrát autobusem.
Vlakem: Denně jezdí vlak "Rakyat Express" po trati  Singapur - Kuala, oněch 330 km překoná za 7 hodin a staví u každé vrby, vlastně palmy, většina cesty totiž vede palmovými sady. Vlak pokračuje bez přestupu do Bangkoku.
Autobusem:  Mezi Singapurem a Kualou denně profrčí nejméně sto autobusů. Jen z našeho stanoviště odjížděly po 20 minutách.
V Singapuru najdete jedno ze stanovišť jižně od stanice metra Lavander, v Kuale přímo pod stanicí monorailu Imbis a tam si v malém kiosku jízdenku i koupíte. Pravděpodobně do hodiny i odjedete. Jízdenku z internetu je třeba v kiosku aktivovat nejpozději půl hodiny předem a vyměnit ji za zelenou jízdenku. Jízdenka stojí 300-500 Kč.
Cesta vede po dálnici, která kvalitou povrchu i vzhledem převyšuje u nás pověstný úsek Praha-Brno. Vozidla jedou stejnou rychlostí 110 km/h, a proto nikdo nepředjíždí a cestujete bezpečně.
Počítejte s dobou přepravy 5-6 hodin. Z toho půl hodiny po Singapuru a až dvě hodiny strávíte na hraničním přechodu, kde se stojí v dlouhatánských řadách, zvlášť ve špičce. Určitě vyneste z autobusu všechna svá zavazadla, protože jakmile řidiči dojde trpělivost, odjede bez Vás. O tom bych mohl vyprávět, jak jsem prosil několik řidičů dalších spojů a žádný nás nevzal, přestože šlo o stejnou přepravní firmu a měl jsem jízdenku ...

Autobusovou jízdenku z Kualy Lumpur do Singapuru jsme si koupili doma na internetu měsíc předem a vybrali jsme si místa úplně vpředu, abychom viděli na cestu. Těsně před odjezdem nastoupila do našeho plně obsazeného autobusu paní, která mne obvinila, že sedím na jejím místě a chtěla, abych si vystoupil. Zběžně jsem porovnal její a moji jízdenku a skutečně, oba jsme měli stejné číslo sedadla i hodinu odjezdu. Seděl jsem dál, a tak paní šla rozzlobeně za řidičem a průvodčím pokuřujícími venku. Přišli si pro moji jízdenku, nevěřícně nad ní kroutili  hlavou a odešli do přepravní kanceláře.
Nakonec se ukázalo, že paní měla jízdenku až na další den. Našlo se pro ni poslední volné místo, paní se mi několikrát omluvila a pokaždé se při pohledu na mne usmívala.
 
Na dálnici z Kualy Lumpur na jih do Johor Bahru   Autobus na lince Kuala Lumpur - Singapore
 
Řidič našeho autobusu občas mávl rukou šikmo nad hlavou a napřed jsem myslel, že odhání komáry, ale zdravili se tak řidiči protijedoucích autobusů. Dálniční pruhy obklopoval udržovaný trávník a dlouhý plot odděloval autostrádu od bujné zeleně palmového lesa po celé stovky kilometrů.
Na hlasité video v autobuse se nedalo dívat – samé bitky. Takové znepříjemnění cesty jsem těžce nesl a když se řidič nedíval, otočil jsem mu na palubní desce kolečkem, abych alespoň zeslabil zvuk.
Při přestávce na benzince Shell jsem se zašel podívat na cenu benzínu: 2,10 MYR / litr - odpovídá to ceně asi 13 Kč/litr.
Tento autobus byl užší, pouze se třemi sedadly v řadě (2-ulička-1), aby se propletl hustým provozem v úzkých ulicích Kualy. Cestující si mohli zapnout masážní mechanismus zabudovaný v každém sedadle.
Po čtyřech hodinách jízdy malajským vnitrozemím jsme vjeli na umělý násep, který spojuje asijskou pevninu s ostrovem Singapur kilometr vzdáleným. Moře zleva, moře zprava a před námi hraniční závora. V dáli se tyčily mrakodrapy ostrova Singapur.
                                                                       Singapur
 

 


Na úvodní stránku
 
Austrálie
  Thajsko  Japonsko 
Cesta kolem světa:  1. Do Melbourne  2. Nový Zéland a Sydney  3. Havaj, Las Vegas

  Albánie  Bulharsko  Turecko  Rumunsko  Maďarsko  
Finsko  Norsko  Švédsko  Litva  Lotyšsko  Estonsko

 


cestujte©2018
 

 

NAVRCHOLU.cz

TOPlist
 
  Booking.com